Bulharsko Sopot MČR v paraglidingu 2011 článek a fotky.

Do Bulharského Sopotu jsme jeli letos poprvé. Obhlédnout místní terény, nassát atmosféru závodů, zažít místní kolorit. Někdo si jel jen volně zalétat, jiný zase s ambicemi umístit se na předních místech v listině závodníků. Doba jízdy 20hod je asi maximum co se dá na jeden zátah zvládat. Delší cesty je třeba už rozdělit na více cestovních dnů, viz naše loňské Španělsko. Trochu problém v čase prázdnin jsou hranice šengenského prostoru, na hlavním tahu do jižních Balkánských zemí, Maďarsko Srbsko. Na cestě tam jsme strávili ve frontě před hranicí 1,5hod, při cestě zpět 2,5hod. Hranice jsme přejížděli v obou případech v noci. Nedokážu si představit trávit tuto dobu za odpoledního vedra. Kolega Bambus který jel o týden dříve a vracel se s námi, jel jinou trasu přes Rumunsko. Cesta přes Rumunsko je sice kousek delší a jsou tam úseky bez dálnic, ale žádné čekací doby na hranicích toto vykompenzují. Pokud bych jel v době prázdnin znovu, asi bych se rozhodl pro tuto variantu.

Do Sopotu jsme dorazili v sobotu odpoledne. Po vydatných deštích z předchozího dne o kterých nám ti kteří tam již týden kempovali vyprávěli, nebylo ani památky. Modrá obloha, se jen večer zatahovala tmavšímy mraky, ze kterých už ale nepršelo, voda v potoce pomalu opadla. Někteří využili odpoledne k seznámení se s letovým terénem ve vzduchu. Létalo to nádherně a v klidu až do večerních hodin.

Měli jsme krásné dny, některé i s bezoblačnou termikou která startovala relativně pozdě kolem 13,30h a některý den až po 15h. Dostupy 2000m ž 2500m ve čtvrtek dokonce 2800m, to už se dá někam letět. Báze mraků byly v různých hladinách, takže nebylo vyjímkou točit termiku ještě vysoko nad bází spodního patra. Konečně, vše vidět na fotkách v naší fotogalerii. Atmosféru závodů krásně zdokumentoval i zůčastněný redaktor Mladé Fronty, který létal jako pasažér v tandemu s Jindrou Fikarem, ve svých třech článcích na i-dnes. Doporučuji přečíst čl.1, čl.2, čl.3.

Ve čtvrtek, během našeho týdne přecházely rychle za sebou dvě fronty. 24hod nepřetržitého deště, v noci silný liják, chvílemi i s kroupami. Přes den pak střídaly přeháňky vytrvalý jemný déšť. Z potůčku kam se chodí všichni koupat a za horkých dnů zchladit, se stala bouřící řeka. Další den pátek nás pak přivítalo opět sluníčko a téměř bezoblačný den. Úžasné kontrasty počasí. Jen pomalu opadající voda v potoce připomínala předešlý den a noc. Dalším kontrastem byla i naše přítomnost. Přítomnost celého toho barevného kolotoče dění kolem závodů, v pozadí s šedivými relikty rozpadajících se staveb a megalomanských plánů s obrovskou téměř nefungující strojírenskou fabrikou minulého totalitního režimu.

Jak nám to a všem ostatním v Sopotu v tomto týdnu létalo najdete na na pgwebu. Zde odkaz na první den neděli, další dny si můžete v datumu přímo na stránkách vyfiltrovat.

Довиждане Сопот.