To teda mám kamarády, Jiřík S. usíná na padáku a nebýt občasného bordýlku, který jej probudí v poslední chvíli, tak přistává pouze soustavným větvením...pak Tomáš, jehož neúcta k autoritě, jakou bezesporu jsem, vede pouze k odmlouvání a ostentativním projevům neposlušnosti....Marek, který místo toho, aby netrhal partu a vyhnil s ostatními, se vyčleňuje z kolektivu a celou věčnost nuličkuje, tam, kde to nikoho jiného nenosí....aspoň si myslím Marku, že jsi to byl ty, koho jsem sledoval z louky u kravína v Čistý, kam jsem pracně doklouzal, nic cestou nepotkaje, krom ubučenejch klesáků....než pro mě přijel svozový vůz.....prostě...den jak malovanej...jen moc lítání nepřál....ale co, život ještě nekončí...tažkže uvidíme, co přinese zítřek.... |